Čtvrtek 26.11.2015, Khoramabad, provincie Lorestan, Írán
Hasan se dneska v poledne odpojil. Spěchá do Ahvuaz za arabskou kočičkou Fatimou. Domluvil jsem mu přes Couchsurfing u Fati nocleh. Sice až od zítřka, ale on to tlačí, že už na dnešek... Přeju mu, ať skóruje!
Mně dneska Nejvyšší Řád Vesmíru dopřál jinej obrovskej dar! Po roce jsem se proletěl na paraglidu. Tady, v pohoří Zagros. Díky kluci, Aškane a Hedi! Děkuji můj nejmilejší Horme (má intuice) za Tvůj silný „hlas“, že můžu letět! Byl to jeden let, asi 10 minut, převýšení 480 m a krásnej!!! Pohled na Zagros při západu slunce mne vyživil.
Večer mne ještě přišel navštívit k Akšanovi nějakej kluk z ulice. Prý redaktor místních internetových novin...? Komunikace přes Akšanovu skromnou angličtinu byla dost krkolomná. Umět persky by se mi dnes hodilo! To jsme zvědavej, co z toho vzejde...
(http://yaftenews.ir/2014-08-22-19-23-33/11506-jchbaz.html)
Sobota 28.11.2015, Ahvuaz, provincie Khuzestan, jiho-západní Írán
Dneska to byl velkej výlet do historie! Zikurat („pyramida“) Čonga Zambil byl cílem mojí cesty až sem do rohu země. Majestátnost a klid „babylonský věže“ na mne zapůsobil. Musela to být nádhera, když byl zikurat obloženej původníma porcelánovýma dlaždicemi s motivy zvířat, lidí a bohů... Udělali by tu větší krásu, než v muzeu v Paříži a v Berlíně... Škoda!
Pondělí 30.11.2015/19:40, Bandar Gonaveh, na břehu Perského zálivu, na pláži ve stanu
Konečně spím venku! Skoro po dvou měsících! Ideální pláž jsem našel napoprvé. Bylo to všechno jen tak tak! Asi ¼ hodiny před setměním jsme najednou zabrzdil, sjel z asfaltky a mazal pistou v písku přes planinu s mokřinovejma jezírkama. Kolmo od silnice, přímo k moři. Planinu odděluje od pláže val z písečných dun s řídkým nízkým křovím. Na jednu dunu se škrábu s motorkou. Vidím parádní místo pro stan! Parking hledat nemusím, zapadl jsem! Naštěstí až nahoře, 3 metry od plácku na stan. Stojánek netřeba! Nechávam zahrabanýho El Jaguara trčet na duně. Oba máme teď výhled na pláž pod námi, na moře a na zapadající slunce na horizontu. Chvilka romantiky... Posílám svým nejdražším synům pozdravy přes moře po sluníčku, tak, jak máme spolu domluveno! Tak, jak nám to nejlíp funguje! Nezávisle na rozsudku a na „bachařkách“. Romantika trvala cca 3 minuty a slunce „žbluňk“ do moře. Takže šup stan, karimatku, spacák... A ještě vybalit večeři, čistý prádlo a pyžamo. Za 10 minut mám hotovo! Jsem prostě mistr nejzažšího okamžiku – mistr „na poslední chvíli“. Věděl jsem to dneska už za jízdy, že se nemám nechat strhnout stresem.
Už se smráklo, ale ještě je vidět. Mám hotovo. „Že bych zkusil ještě vyšťourat El Jaguara z písku?“ blesklo ni hlavou. „Natočit ho tak čumákem na stan a povečeřet s led osvětlením“, jak snadno člověka zláká představa luxusu! Plivu si do dlaní a odhrabávám, tahám, tlačím, šteluju, zvedám... a daří se! Motorka se pohnula. Vyhýbám se dírám, manévruju a to už jsem dotáh El Jaguara na tvrdší písek s kustou. Vedu ho dopředu motorem na jedničku... A je to! Mám z toho radost. Jsem dobrej!
Na večeři jsem si posvítil LED reflektorama od M-style (www.m-style.cz) .Ty přídavný světýlka jsou skvělý! Přes den s mima svítím v provozu a večer jsou super v off-roadu. Pěkně ze spodu stínujou terénní nerovnosti. A navíc: super kemping světlo, který můžu nechat svítit několik hodin a nevybije baterku. Díky za ty světla, Filipe!