7. díl - Okolo Anapuren na motorce

Když mi osud nadělil na Nepál 3 dny navíc, bylo mi jasné, že je nepropařím v Pokhaře. Muktinath!? Poutní místo uprostřed hor. Nejvyšší silnice v Nepálu! Nejdrsnější off-road místních motovýprav! Když jsem se od cizinců cestovatelů dozvěděl, že Muktinath je téměř v polovině kultovní 3týdenní túry kolem Anapuren (kterou jsem dávno musel vypustit z programu), bylo jasný, že tam pojedu. Letadlo domů mi letělo za týden a byl jsem cca 1.500 km od místa odletu. Dostavil se ale pocit jistoty (podobně jako v Ladaku), že to projedu.

Trasa: Pokhara–Muktinath–Pokhara 350 km, z toho přesně polovina po asfaltu a druhá polovina po“prašný”.

Plán cesty: jeden den nahoru, jeden den dolu, jeden den rezerva

Příprava: povolení pro vstup do Annapurna Conservation Area (2.050 N.Rs. = 500 Kč)

Výbava: co nejvíc nalehko - mám 2 bágly po cca 7 kg, zbytek nechávám v Pokhaře, turistická mapa oblasti kolem Anapuren (250 N.Rs.).

Vyjíždím z Pokhary (800 m. n. m.) v 11hod. Je jasný, že dneska až nahoru nedojedu (Muktinath 3.750 m. n. m.). Zdržel jsem se ještě vyjížďkou na vyhlídku Sarangkot (pozor na výběrčího poplatku za vjezd!). Nevadí, asi v polovině cesty jsou horké prameny, kde plánuju na večer lázeň. Asfaltka do Beni(cca v 1.000 m. n. m.) ubíhá rychle. Pěkná příroda, teplota cca 20°C (prosinec za dveřmi). Z Beni vede prašná, podobná těm strženým povodněma v Uttarakhandu. Za 4 hodiny jsem byl v Ratopani. To je malá osada s horkýma koupelema. Leží asi 2 km pod Tatopani, daleko turističtější vesnicí s prameny za peníze. V Ratopani za koupání neplatíte. Je to bydlení za 150 N.Rs. (cca 40 Kč), skvělý jídlo za 80 N.Rs. (20 Kč). Doporučuju v Ratopani přespat! Když vyrazíte ráno za rozbřesku, mohli byste projet výběrčímu číhajícímu o 2 km výše v Tatopani. Po mně chtěl dalších 2.000 N.Rs. za jakýsi “Rescue permit”, poplatek za případnou záchrannou akci. Mojí vstupenku do Annapurna Cons. Area ani nechtěl vidět (vlastně nikdo za celou cestu). Handrkoval jsem se, volal jeho údajnému nadřízenýmu, vyhrožoval ostudou Nepálu v novinách, ale musel jsem zacvakat. Zkazilo mi to náladu na ½ dne. Za dva dny v horách poplatek přes 4.000 N.Rs! Cítil jsem se jako, když taxikáři v Dilí, co se vydávali za státní turistické centrum, se mne snažili oškubávat. Následně jsem zjistil, že poplatek za “Rescue” je oficiální. Do určitý míry mi to pokazilo dojem z celýho Nepálu.

O dvě osady dál se mi vyřítil do cesty kluk a spustil: “Stop, musíte zaplatit daň!”

“Už jsem vše zaplatil”, odpovídám mu, když se chytá motorky. Přidávám plyn a setřásám ho z řídítek. Nebyl to příjemný pocit, někomu ujíždět.

Příroda je krásná, uklidnila mne. Cesta vede přes několik tradičních vesnic, ovšem upravených pro turisty. V létě je to “dálnice” pro chodiče z celého světa. Nad “Větrným údolím” začínají vesnice s původními tibetskými stavbami. Konečně! Tak i tady v Nepálu jsou budhistické gompy (kláštery), stupy (mohyly), tibetské domky a jakové. Dává mi to smysl! Moje cesta začala v autentickém tibetském Ladaku a končí v (Unesco) tibetském Nepálu. Kruh se uzavírá! “Děkuji, můj průvodče!”

Malebná (Unesco) vesnice Marpha je příhodnou zastávkou na jídlo. Vesnice Jomsom je rušná “přestupní stanice” rozdělená horskou řekou Kali Gandhaki. Je tu dřevěný mostek pro pěší, nebo motorku.

Nad Jomsomem už je jen himalájská poušť, brody ¾ metro hluboký (v suchém listopadu), vrcholy sedmitisícovek a ve stržích mezi nima osady Kagbeni, Džarkot a Muktinath.​​

Chrám Muktinath je poutní místo hinduistů i budhistů. Rituál očištění spočívá v probíhání pod dřevěnýma trubkama chrlícíma vodu řeky Gandhaki. Cestička (cca 50 m dlouhá) pod několika desítkama ledových pramenů, lemovaných rampouchy končí skokem do dvou bazénků s omrzlými okraji. Ještě, že nejsem zarytý budhista, ani hinduista!​

Trasa do Muktinathu a zpět byla opravdu to nejnáročnější, co jsem na svojí himalájský cestě jel. “La Poderosa 4” to zvládla skvěle, zejména díky svojí pomaloučký jedničce. Cesta dolů byla krušná! Znovu tři brody s výfukama ve vodě, poušť ve 3,5 tisících metrech n. m., bláto, balvany, kde dřeš spodkem, 8 hodin jízdy téměř v kuse! Celá cesta tak byla 2 dny nahoru a 2 dny dolu. Jsem rád, že jsem v Muktinathu byl. Vracet se tam na motorce ovšem nechystám.

Cesta nahoru

Vetrne udoli

Sedlo Muktinath

Vesnice Marpha

#Himaláje #Nepál